Ševci 1981-82
TJ GOTTWALDOV
VEDENÍ KLUBU
Předseda oddílu: Oldřich Ondra, členové: Zdeněk Buchta, František Hudec, Fratišek
Šimlík, Miloš Sláma, Aleš Bánovský, Věroslav Juránek, Bohumil Kožela, Miroslav Olivík,
Marián Rúčka, Karel Újezdský
TRENÉŘI
Jaroslav Volf, Horst Valášek, Ladislav Maršík, masér: Lubomír Pálka
HRÁČI
Před sezónou odešli:
Zdeněk Albrecht (Trenčín-vojna), Jaroslav Hanačík (Třinec), Jaroslav Matuška (Dubnica),
Eduard Novák (Klagenfurt-Rak.), Antonín Veselý (Třinec), Petr Dočkal (Ingstav Brno),
Jaroslav Stuchlík ml.(Přerov), Jaroslav Mokrohajský.
Před sezónou přišli:
Libor Nuzík (Šumperk), Ivan Horák (Vítkovice), Petr Šivic (Trenčín B - z vojny), František
Tikal (Sparta), Pavel Mezek (Sokolov), Luděk Pelc (Trenčín-z vojny), Dušan Šramel
(Martin), Jaroslav Santarius (Trenčín B - z vojny), Vladimír Stránský (Vítkovice), Jiří
Vančura (Příbram - z vojny), Miroslav Ševčík (z dorostu), Michal Ničajevský (z dorostu).
SOUPISKA
Brankáři: Ivan Podešva, Libor Nuzík, Pavel Pertl
Obránci: Miroslav Michalovský, Miloslav Sedlák, Antonín Stavjaňa, Zdeněk Venera,
Ladislav Zavrtálek, Ivan Horák, Petr Šivic, František Tikal, Gilbert Karolák
Útočníci: Vladimír Kocián, Jiří Vodák st., Petr Leška st., Pavel Mezek, Rostislav Vlach,
Zdeněk Čech, Luděk Pelc, Dušan Vojáček, František Pecivál, Miroslav Ševčík, Dušan
Šramel, Jaroslav Santarius, Vladimír Stránský, Michal Ničajevský, Jiří Vančura
Svou druhou sezónu zahájili „Ševci“ znovu s trenérem Volfem, a také s hodně změnami
v kádru. Albrecht narukoval do Trenčína, Matuška se zřejmě podle dohody musel vrátit
do Dubnice, přesto, že v Gottwaldově si vedl docela dobře. Zajímavé je, že už si potom
ligu nikdy nezahrál. Působení Edy Nováka bylo nakonec také jenom jednoroční,
po loňské sezóně dostal povolení odejít do zahraničí, a tak zamířil do Rakouska.
Z vojny se vrátili někteří odchovanci. Hlavně od Ludi Pelce, který si v Trenčíně vedl velice
dobře, se hodně očekávalo. Velkou posilou se stal střelec ze Sokolova Pavel Mezek,
zatímco vítkovičtí Horák a Stránský se příliš neprosadili.
„Ševci“ se zaměřili více na obranu a celkem se jim to dařilo. Dostávali méně branek
než loni. První tři domácí zápasy tentokrát vyhráli. Zajímavé je, že naopak všechny čtyři,
které jsem do vánoc viděl, byly sice dramatické, ale bohužel všechny prohrané.
S Plzní 1:3 (gól dával Stavjaňa), s Kladnem (s elitním kanonýrem Milanem Novým)
1:2, s Č.Budějovicemi (s dalšími reprezentanty Dvořákem a Pouzarem) 2:3.
Těsně před vánocemi prohrál Gottwaldov s Pardubicemi 1:5. Budoucí hvězda Šejba
dával dvě branky. Ovšem velkou událostí (ale to jsme tenkrát ještě netušili) bylo to,
že branku Pardubic hájil v tomto zápase šestnáctiletý hubeňour s číslem devět
na dresu a s jmenovkou přelepenou leukoplastí. Ano, Dominik Hašek odchytal své
první celé utkání!
Na přelomu roku se tradičně koná mistrovství světa hráčů do 20 let. Nás zajímalo také
proto, že se ho zúčastnili „naši“ Vlach a Stavjaňa. A vedli si dobře, tým vybojoval
stříbrné medaile.
V té době také probíhaly ve školách a fabrikách různé besedy s hokejisty. A protože
Rosťa Vlach byl studentem (nebo spíše věčným studentem) strojní průmyslovky,
uskutečnila se beseda s ním. První část o mistrovství světa v zámoří měl připravenou
pěkně. Ale když byl prostor na dotazy, odpovídal většinou ano, ne, nevím. Hlavně že
na ledě se mu dařilo podstatně líp!
V lednu chytli „Ševci“ formu a nahráli dost bodů, které se jim později, kdy jim to tolik
nešlo náramně hodily. Vyhráli v Budějovicích 3:2 kuriózním gólem, když hráč
Budějovic v útočném pásmu nahazoval puk na mantinel, a ten se odrazil tak,
že přeletěl celé kluziště, a k překvapení všech skončil v jejich vlastní brance.
Nejvyšší výhru zaznamenali gottwaldovští proti Plzni, kterou porazili 9:0.
V zápase s Litvínovem (5:2), se předvedla další budoucí hvězda Vladimír Růžička.
Ještě s juniorským košíkem na helmě. Neustále popichoval domácího Šramela,
až to gottwaldovský útočník nevydržel, a snažil se Růžičkovi „jednu ubalit“. Problém byl
ovšem v tom, že se mu přes dráty nemohl dostat na obličej…
Nakonec se liga vyvinula tak, že rozhodujícím zápasem o záchranu v soutěži byl
pro „Ševce“ zápas s největším rivalem – Zetorem Brno (v jeho brance nastupoval Karel
Lang). Stadión opravdu praskal ve švech, diváků bylo určitě víc než 9000. Bohužel jsem
zas přišel pozdě, a tak jsem byl v první třetině doslova vmáčknutý v davu. Ani jsem
nestál nohama na zemi, spíš někomu na zádech a celou první třetinu jsem pořádně
neviděl na led. První branku, kterou dal Leška, jsem viděl jenom škvírkou
mezi diváky. O přestávce se naštěstí davy pohnuly a už to bylo lepší. Kupodivu jsem
nevěděl, kdo dal druhou branku Gottwaldova. (Byl to Kocián).
Každopádně vedli domácí 2:0. Jenže Zetor zabral a domácím zle zatápěl. Na začátku
poslední třetiny se však na „Ševce“ usmálo štěstí. Brněnský obránce Radvan, sám
před gólmanem rozehrával tak nešikovně, že „namazal“ puk přímo na hokejku
domácímu Santariusovi. Ten dal zatím v sezóně jednu jedinou branku.
Tímto dárečkem ovšem nepohrdl a doslova „zametl“ puk do Langovy klece.
Góóól! „Ševci“ vyhráli 3:1 a znovu uhájili ligovou příslušnost.
Nakonec obsadili 9.místo, se stejným počtem bodů jako Brno a Plzeň. Sestoupil
Trenčín, který získal o dva body méně. Celkem devětkrát hráli prodloužení s bilancí
čtyři výhry a pět proher.
V brance si vedl dobře Podešva, pár zápasů odchytal i nováček Nuzík. Výborně hrál
Sedlák, a především Michalovský, který byl nominován i do reprezentace. Nejlepším
střelcem se stal opět s 15 góly Kocián. A především se podařilo sestavit výborný útok
Mezek – Pelc – Čech, který se stal velkým příslibem pro další sezónu.
