Jdi na obsah Jdi na menu
 


Ševci 1983-84

TJ GOTTWALDOV

 

VEDENÍ KLUBU

Předseda oddílu: Oldřich Ondra, členové: Zdeněk Buchta, František

Hudec, Fratišek Šimlík, Miloš Sláma, Aleš Bánovský, Věroslav Juránek,

Bohumil Kožela, Miroslav Olivík, Marián Rúčka, Jan Šimek, Josef Matějčný,

František Vojtěšek

 

 

TRENÉŘI

Zdeněk Haber, Ladislav Maršík, Otto Mrlík, po odvolání Z. Habra (listopad)

Bohumil Kožela, Ladislav Maršík, masér: Lubomír Pálka

 

HRÁČI

Před sezónou odešli:

Ivan Podešva (Vítkovice), Petr Šivic (Přerov), Jindřich Skala (Plzeň), Milan

Prinich (K.Vary), Miloš Holaň st. (Žilina), Milan Maruška (Trenčín-vojna), Petr

Leška st.(Hodonín), Dušan Vojáček (Dubnica), Bohumil Salajka (Martin),

Ladislav Skřivan (Ústí n.L.), Radek Pšurný

 

Před sezónou přišli:

Jiří Králík (Jihlava), Jindřich Korph (Litvínov), Zdeněk Albrecht (Trenčín

-z vojny), Luděk Čajka (Havířov), Milan Dobiášek (Ingstav Brno), Miroslav

Kořený (Jihlava), Miroslav Chalánek (Olomouc), Pavel Jiskra (Trenčín B

-z vojny), Vlastimil Vajčner (Zetor Brno), Pavel Hulva (Opava), Miloš Říha

(Vítkovice)

 

V průběhu sezóny:

Antonín Stavjaňa (Trenčín-z vojny)

 

SOUPISKA

Brankáři: Jiří Králík, Ivo Pešat, Libor Nuzík

 

Obránci: Miloslav Sedlák, Jindřich Korph, Zdeněk Venera, Zdeněk Albrecht,

Luděk Čajka, Ladislav Zavrtálek, Gustav Peterka, Miroslav Michalovský,

Antonín Stavjaňa

 

Útočníci: Zdeněk Čech, Milan Dobiášek, Miroslav Kořený, Vladimír Kocián,

Miroslav Chalánek, Pavel Mezek, Jiří Vodák st., Luděk Pelc, Pavel Jiskra,

Karel Buřič, Vlastimil Vajčner, Jaroslav Santarius, František Pecivál, Pavel

Hulva, Michal Tomek, Tomáš Kapusta, Miloš Říha

 

 

Před touto sezónou nás čekaly velké změny. V Gottwaldově skončili

Podešva, Vojáček, Leška, na vojnu odešel Maruška. Přišla spousta nových

či staronových hráčů: Albrecht, Čajka, Korph, Kořený, Říha…Ale hlavně se

po mnoha letech vrátil do rodného města brankář Jiří Králík. Trenér Haber

v tisku prohlašoval, že se bude hrát znova útočně a všichni byli plni

optimismu.

A sezóna začala opravdu výtečně. V prvním kole nastoupili „Ševci“ proti

Vítkovicím s Králíkem v brance a se všemi posilami, mezi nimiž vynikal útok

Kocián – Říha – Kořený. Gottwaldov zvítězil 3:1. Hned ve třetím kole se

potom hrálo derby Gottwaldov – Zetor. Domácí vyhráli 5:4, dvě branky dával

Hulva (nakonec to byly jediné góly, které v sezóně dal), a tu vítěznou

zaznamenal ze sólového nájezdu Chalánek.

Potom „Ševci“ vyhráli na Spartě 4:3 a senzačně vedli ligovou tabulku !!!

V dalším domácím zápase rozstříleli Košice 9:1 a všichni se doslova

vznášeli v oblacích.

Jenže pak následoval tvrdý pád. 3. října na cestě do Pardubic autobus

gottwaldovských hokejistů havaroval a asistent trenéra Mrlík a útočník Říha

utrpěli komplikované zlomeniny. Někdejší vítkovický forvard už si v této

sezóně nezahrál.

 V dalším domácím zápase sice „Ševci“ ještě porazili Č. Budějovice 4:0, ale

potom následovala dlouhá série neúspěchů a nezadržitelný pád tabulkou.

Šestnáct zápasů po sobě Gottwaldov nevyhrál! Jenže to nebylo všechno.

Zranil se Jirka Králík! Zlomil si prst na ruce a polovinu sezóny promarodil.

Morálka hráčů začala upadat, Kocián a Korph byli načas zařazeni

do pracovního procesu. Koncem listopadu rezignoval trenér Haber

a na střídačku se postavil Bohumil Kožela.

Na Mikuláše hostili „Ševci“ opět Brno a všichni doufali, že už se konečně

chytnou. Zápas to byl vyloženě urputný a nehezký, jak už to bývá, když se

hraje o záchranu. První gól dal Gottwaldov po Langově chybičce. Zetor však

vyrovnal a vypadalo to zase na „plichtu“. Ale „Ševci“ se přece jenom dočkali.

Kořený doslova protlačil puk do brněnské brány. Jezdil potom po ledě na

kolenou a zuřivě pumpoval oběma rukama. Všichni jásali, jako by právě

vyhráli mistrovský titul! Takže 2:1. Po šestnácti zápasech konečně výhra!

Následovala dlouhatánská olympijská přestávka a hrálo se zase až koncem

února. V prvním domácím zápase přišli diváky pozdravit medailisté

z olympiády v Sarajevu: stříbrný Jirka Králík a bronzová lyžařka Olga

Charvátová. S bývalým studentem strojní průmyslovky Králíkem jsme potom

na jaře měli besedu o olympiádě, reprezentaci, lize atd. Odpovídal pohotově

a vtipně, ale zdálo se mi že až příliš diplomaticky. Jenže v té době to asi

jinak nešlo. Na závěr rozdal pár autogramů (s dlahou na prstu) a všichni ho

úpěnlivě prosili, ať už se konečně vrátí do branky.

Na jaře „Ševci“ sehráli dokonce i několik dobrých zápasů, ale protože

vyhrávali i soupeři, ne a ne se odlepit z chvostu tabulky. Protože letos

končila liga až koncem dubna, posílil je na závěr Tonda Stavjaňa, který se

vrátil z vojny.

Asi rozhodující zápas (aspoň ze sportovního hlediska), sehrál Gottwaldov

v Plzni, která nakonec sestoupila. „Ševci“ vyhráli 4:3 a potom už jim

v podstatě stačilo vyhrát tři domácí zápasy. A taky je nakonec vyhráli.

Ale jak! Proti Pardubicím, Jihlavě a Litvínovu, kterým už o nic nešlo a kteří

své zápasy v Gottwaldově vyloženě „odklouzali“. Jak poznamenali někteří

diváci: „Než se takto zachránit, bylo by možná lepší spadnout“.

Tak tedy končila sezóna, která tak báječně začala…

Gottwaldov nakonec obsadil 11. místo, o bod před sestupující Plzní.

Těžko hodnotit jednotlivce, když nehrálo dobře mužstvo. Ani brankář Králík,

pokud chytal, se nějak výrazně neprosadil (otázka je, jestli to za rozklíženou

obranou vůbec šlo), ani náhradníci Nuzík a Pešat nijak nezazářili. Poslední

zápasy v lize odehrál Michalovský, kterému už zranění nedovolovala

pokračovat ve vrcholovém hokeji. Většina hráčů zapadla do průměru.

Ale snad přece jenom mladíci Čajka, Chalánek a Dobiášek ukazovali určitou

naději do budoucna.

 

Výsledky 1983/84

 

Tabulka 1983/84

 

Kanadské bodování 1983/84

 

 

Komentáře

Přidat komentář
Kontrolní kód Přehrát audio kód

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář