Jdi na obsah Jdi na menu
 


Ševci 1988-89

TJ GOTTWALDOV

 

 

VEDENÍ KLUBU

Předseda oddílu: Bohumil Kožela, od listopadu Josef Ondík, členové:

Zdeněk Buchta, Petr Mlčák, Jaroslav Vašíčko, Pavel Novosad, Josef Ondík,

František Zálešák, Josef Matějčný, František Vojtěšek, Miroslav Salát, Leon

Wesley

 

REALIZAČNÍ TÝM

Vedoucí mužstva: Josef Kožela, lékaři: František Zálešák, Jiří Gatěk,

masér: Lubomír Pálka

 

TRENÉŘI

Ladislav Maršík, Jaroslav Stuchlík st., od listopadu navíc Bohumil Kožela

 

HRÁČI

Před sezónou odešli:

Zdeněk Venera (Fredrikshaven - Dán.), František Frosch (Olomouc), Pavel

Jiskra (Vsetín), Ivan Švancar (Hodonín), Karel Mimochodek (Trenčín -

vojna), Roman Ryšánek (Vítkovice), Michal Slavík (Olomouc)

 

Před sezónou přišli:

Ladislav Blažek (Trenčín), Zdeněk Trávníček (Jihlava), Pavel Petřík (Jihlava

B - z vojny), Radim Raděvič (Trenčín - z vojny), Miroslav Chalánek 

(Michalovce - z vojny), Martin Hrstka (Trenčín), Lubomír Václavíček (Jihlava

B - z vojny)

 

 

V průběhu sezóny:

Miloslav Sedlák (Hodonín), Miroslav Kořený (Hodonín)

 

SOUPISKA

Brankáři: Ladislav Blažek, Pavel Kněžický, Roman Čechmánek

 

Obránci: Antonín Stavjaňa, Luděk Čajka, Zdeněk Albrecht, Miloslav Sedlák,

Miroslav Kořený, Zdeno Krajč, Gustav Peterka, Zdeněk Trávníček, Robert

Svoboda, Pavel Petřík

 

Útočníci: Rostislav Vlach, Milan Maruška, Jaroslav Otevřel, Juraj Jurík,

Radim Raděvič, Luděk Pelc, Miroslav Chalánek, Michal Tomek, Martin

Hrstka, Lubomír Požárek, Jaroslav Santarius, Milan Dobiášek, Lubomír

Václavíček, Miroslav Okál, Jaroslav Hub, Roman Němčický

 

 

Tato sezóna v mnohém připomínala předchozí. Na střídačku Gottwaldova

se tentokrát postavili domácí trenéři Maršík a Stuchlík. Zdeněk Venera

odešel na závěr kariéry do Dánska, v lize skončil také Pavel Jiskra. Vrátil se

vojnou ostřílený Raděvič, a s ním přišel rovněž z Trenčína brněnský Martin

Hrstka. V brance vsadilo vedení na olomouckého Ladislava Blažka, který

v předchozí sezóně rovněž vojákoval v Trenčíně.

„Ševci“ začali špatně a z prvních třinácti zápasů vyhráli jenom dva,

s Jihlavou 3:2 a s Č. Budějovicemi 3:1. Tentokrát prohrávali i domácí

zápasy. Fanoušci byli naštvaní a místo povzbuzování se na stadióně

většinou  pískalo. Los přisoudil Gottwaldovu dokonce čtyři zápasy po sobě

doma, ty však dopadly takto: Litvínov 0:3, Sparta 1:1, Košice 4:5

a Pardubice 3:5. Následovala reprezentační přestávka a v ní velké změny.

Na střídačku ke svým kolegům opět „sestoupil“ Bohumil Kožela, předsedou

oddílu se stal Josef Ondík. Do týmu byli z nižší soutěže povoláni bývalí hráči

- zkušení obránci Sedlák a Kořený. A hlavně se „Ševci“ dali dohromady

a začali hrát podstatně líp.Takto se jim vedlo na konci listopadu: s Kladnem

9:1, v Litvínově 3:2, na Spartě 5:2 a v Košicích 4:4. Rázem se posouvali

tabulkou nahoru. Jenže liga byla v tomto roce velice vyrovnaná, a tak i když

si gottwaldovští také v nadstavbě vedli celkem dobře, do play – off

se nakonec nedostali. V tabulce obsadili 10. místo, když  na osmý

postupující Litvínov jim chyběly pouhé dva body.

Zase je čekala soutěž posledních čtyř mužstev o záchranu, tentokrát jen

šest zápasů: každý s každým doma – venku. Zase si všichni hlídali domácí

zápasy. Jak je tato soutěž nesmyslná se ukázalo v tom, že bratislavský

Slovan, který závěr ligy úplně vypustil (jenom 12 bodů!) se nakonec

zachránil na úkor Kladna.

Bohužel také „Ševci“ se „vyznamenali“. V předposledním zápase soutěže

hráli proti Vítkovicím. Nešlo jim to a prohrávali už 0:4! Jenže zřejmě  došlo

k nějaké dohodě, protože vítkovičtí najednou klouzali po ledě jako při

veřejném bruslení a doslova domácím nabízeli puk. Ti lehce snížili na 2:4.

Ovšem v posledních vteřinách druhé části hry, když už hráči téměř odcházeli

do kabin, vítkovický útočník nahodil puk do pásma, a ten k překvapení všech

skončil v brance! A bylo to 2:5. Diváci s velkou zvědavostí (a trochu i

škodolibostí) čekali, jak se bude vyvíjet poslední třetina. Bohužel komedie

byla dohrána až do konce. Gottwaldov „senzačně“ zvítězil 6:5. Říkalo

se potom, že se dohodla obě vedení týmů, a že i hráči nelibě nesli, že byli

v zápase za šašky. Každopádně z toho byly velké rozpaky, zvláště když

se ukázalo, že by se Ševci“ zachránili i bez této „výhry“.

V zápasech o umístění, které už byly spíše tréninkem na další sezónu,

porazili gottwaldovští právě Vítkovice a obsadili celkově 9. místo.

Brankář Blažek očekávanou oporou nebyl, chytal celkem průměrně.

V obraně se spolehlivému Stavjaňovi výbornými výkony blížil Luděk Čajka.

„Mise“ Sedláka a Kořeného se ukázala úspěšná, oba dokázali mužstvo

zvednout. Z útočníků získal Vlach 38 bodů (20+18), svou nejlepší sezónu

odehrál Maruška, oporou se stával Otevřel. Od Raděviče se zřejmě čekalo

víc. A také některé dlouholeté opory už přestávaly stačit. „Hokejová

dlouhověkost“ tenkrát ještě nefungovala…

A ještě jedna zajímavost: své první ligové minuty odchytal později slavný

Roman Čechmánek.

 

Výsledky 1988/89

 

Tabulka 1988/89

 

Kanadské bodování 1988/89

 

 

 

 

 

 

Komentáře

Přidat komentář
Kontrolní kód Přehrát audio kód

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář