Jdi na obsah Jdi na menu
 


Ševci 1994-95

AC ZPS ZLÍN

 

VEDENÍ KLUBU

Prezident: Josef Ondík, viceprezident: Jaroslav Čeřovský, Miloslav Boček,

členové představenstva: Radomír Zbožínek, Milan Maděryč, Bohumil

Kožela, Vladimír Dočkal, Karel Jankovič, manažer: Miroslav Michalovský,

sport. manažer: Ladislav Maršík

 

REALIZAČNÍ TÝM

Vedoucí mužstva: Josef Kožela, lékaři: Jiří Gatěk, František Zálešák,

masér: Lubomír Pálka, kustod: Miloslav Sedlák

 

TRENÉŘI

Vladimír Vůjtek st., Zdeněk Čech

 

HRÁČI

Před sezónou odešli:

Mojmír Nečas(Hodonín), Petr Kuběna (J.Hradec), Jaroslav Benák (Jihlava),

Robert Svoboda (Hodonín), Jan Kašík (Přerov), Tomáš Kotrba

 

Před sezónou přišli:

Jaroslav Kameš (Kladno), Pavel Maláč (Jihlava - z vojny), Martin Maškarinec

(Litvínov), Jaroslav Hub (Jihlava - z vojny), Zdeněk Sedlák (Tábor - z vojny),

Martin Kotásek (Tábor - z vojny)

 

V průběhu sezóny:

Roman Hamrlík (Tampa Bay Lightning - při výluce v NHL - 2 záp.), Petr

Klíma (Tampa Bay Lightning - při výluce v NHL - 1 záp.), Karel Beran

(Kometa Brno - host. - 2 záp.)

 

SOUPISKA

Brankáři: Jaroslav Kameš, Pavel Maláč, Richard Hrazdíra

 

Obránci: Pavel Kowalczyk, Roman Kaňkovský, Radim Tesařík, Martin

Maškarinec, Miloslav Gureň, Jan Krajíček, Pavel Rajnoha, Patrik Hučko,

Roman Hamrlík, Jiří Marušák, Karel Beran

 

Útočníci: Pavel Janků, Petr Kaňkovský, Josef Štraub, Roman Meluzín,

Miroslav Okál, Jaroslav Hub, Roman Mejzlík, Juraj Jurík, Petr Čajánek,

Zdeněk Okál, Zdeněk Sedlák, Martin Kotásek, Tomáš Němčický, Petr Klíma,

Martin Špaňhel

 

 

Čekala nás opravdu výjimečná sezóna. Že však bude mimořádná také pro

Zlín, to jsme ještě na jejím začátku netušili. Slovutná NHL byla přerušena

a hráči si hledali angažmá v Evropě. Většina z nich, včetně Jaromíra Jágra

nakonec nastoupila v Extralize! Až do poloviny ledna, kdy NHL znovu

začala, brázdily tyto hvězdy česká kluziště, bavily diváky a vyprodávaly

stadióny.

V Extralize se objevila dvě nová mužstva, která se do ní později zapsala

výrazným písmem – Slavia Praha a především HC Vsetín.

Na lavičku Zlína usedl zkušený trenér, vítkovický Vladimír Vůjtek. Jeho

asistentem se stal bývalý hráč Zlína a úspěšný trenér domácích juniorů

Zdeněk Čech. Jediným výrazným hráčem, který opustil Zlín se stal Jaroslav

Benák, který se (prý díky rozhodnutí jeho manželky) vrátil do Jihlavy.

Na postu brankáře, který „Ševce“ vloni dost pálil, se objevil Jaroslav Kameš

z Kladna. V minulé sezóně prohrálo Kladno rozhodující semifinále

s Olomoucí a kladenští obvinili svého gólmana, že tento zápas „prodal“.

Jak to bylo se dnes už zřejmě nezjistí. Zlínský klub poskytl Kamešovi „azyl“

a ten se mu snažil svými vykony odvděčit. Do obrany přišel Maškarinec

z Litvínova a tým doplnili navrátilci z vojny Maláč, Hub, Sedlák a Kotásek.

Sezóna, pro Zlín zatím bez posil z NHL, mohla začít.

Poté, co jsem si letos konečně pořídil permanentní vstupenku ( to byla ale

trefa!) usedám na svoje místo na stadiónu, na kterém potom strávím celých

deset let – parket 2, řada 3, sedadlo 16 (později 20)…

„Ševci“ s Kamešem v brance hrají první zápas proti Plzni.

Zlín hraje dobře a vítězí 6:2. A v dobrých výkonech pokračuje i v dalších

zápasech. V 5. 7. kole následují sice tři prohry, ale v dalším domácím

zápase proti Slavii (s kapitánem Růžičkou) odstartují „Ševci“ výhrou 5:1 útok

na nejvyšší příčky tabulky.

Historické je další kolo – je tu první ligové derby Vsetín – Zlín! Vsetín v něm

působí jako chudý příbuzný ( to se ovšem netýká peněz, ale spíše

zkušeností ) a Zlín vítězí s přehledem 6:2.

Ale vsetínští se potom neskutečně rychle zlepšují. Nutno ještě dodat, že

jejich největšími oporami jsou někdejší hvězdy zlínského hokeje Rostislav

Vlach a Antonín Stavjaňa.

Jeden z nejkrásnějších zápasů sezóny sehrají „Ševci“ v 16. kole proti

Litvínovu, za který teď nastupují Ručinský, Lang a Petr Svoboda. Výborný

Litvínov vede po první třetině 3:0! Zlín se však nevzdává a ve druhé třetině

snižuje na 2:3. Ve třetí části hry potom za velkého jásotu diváků vyrovnává.

A pět minut před koncem přichází velká chvíle Petra Kaňkovského. Krásnou

brankou po samostatné akci dokončuje obrat. Zlín vítězí 4:3 a dostává se do

čela ligové tabulky! Nejvyšší příčku potom dobude ještě několikrát.

První „valašské derby“ na zlínském ledě už je naprosto vyrovnané a končí

zaslouženě 3:3. Ve 22. kole se diváci těší na Jágra, ten je však zraněný

a s Kladnem nepřijede. Zajímavostí zápasu je vyloučení dvou Kladeňáků

v závěru a zlínská power – play 6 na 3. Úspěšná, Janků vyrovnává na 2:2.

Hned v dalším zápase se přesvědčujeme o velké bojovnosti „Ševců“ – jaký

rozdíl proti předchozí sezóně! S Plzní prohrávají už 0:4, přesto dokáží ještě

zápas zachránit a remizovat 4:4. V posledním zápase před vánoční

přestávkou poráží zlínští (tentokrát s Maláčem v brance) Olomouc 2:0

a znova jsou v čele tabulky. Fanoušci začínají snít o titulu. Zvláště poté,

když Zlín angažuje dvě posily z NHL.

V novém roce nastupují „Ševci“ v Pardubicích už s Romanem Hamrlíkem.

Ten se neustále pošťuchuje s Haškem, který nastoupil v brance soupeře

a bere zápas nesmírně prestižně. Zlín prohrává 4:5 v prodloužení. V dalším

zápase doma proti Slavii nastupuje kromě Hamrlíka za „Ševce“ také Petr

Klíma. Jenže tým s nimi není sehraný, a přestože každý dává po brance,

Zlín prohrává 3:5. A to je z představení této dvojice všechno. Stávka v NHL

končí, hráči z Extraligy se vrací do zámoří. Roman Hamrlík odehrál za Zlín

dva zápasy, Petr Klíma jeden…

„Ševcům“ už se potom nedaří tolik jako do vánoc. Přestože nehrají špatně,

pohybují se teď kolem 4. místa. Poslední dva zápasy doma jsou už jakousi

přípravou na play – off. Nejdříve diváky rozladí prohra se Vsetínem (který 

nakonec končí na 1. místě! ) 1:5, potom je trochu uklidní výhra nad druhým

Kladnem 6:5. Zlín končí v tabulce stejně jako loni na 4. místě, ale výkony, ty

jsou naprosto odlišné…

A je tu play – off. Prvním soupeřem je Plzeň, která získala jenom o dva body

méně. Zlín začíná doma před slabší diváckou kulisou. Zápas je naprosto

vyrovnaný, je znát i nervozita. Po šedesáti minutách je to 1:1. V prodloužení

přichází nejdříve gólová šance Plzně. A potom velký moment Josefa

Štrauba. Je atakován za brankou a málem ztratí rovnováhu. Ale ustojí to

a hned se tlačí před brankoviště . Tam se mezitím odrazí puk a Josef ho

pohotově posílá do sítě. Góóól! Šťastný střelec se drápe na mantinel

a zdraví diváky. 2:1 pro „Ševce“!

Druhý zápas. Více diváků. Tentokrát je Zlín lepší a zápas celkem kontroluje.

Vítězný gól dává Maškarinec, pro kterého je to vůbec první branka za Zlín.

Zápas končí 3:1 a diváci skandují: „V Plzni to rozhodnem“. A povedlo se.

Zlín vyhrál na ledě soupeře 4:3 a postoupil do semifinále!

Soupeřem je silné Kladno. A to především jejich „blue line“ Vejvoda – Patera

M.Procházka. První zápas na Kladně je dlouho vyrovnaný. Na začátku

třetí třetiny však zvyšuje Mira Okál na 4:2 pro „Ševce“ a Kladno rezignuje.

Zlín vítězí 7:3. Ve druhém utkání padají góly až v poslední třetině. Dlouho to

vypadá pro zlínské nadějně, zvláště když Janků vyrovnává na 2:2. Jenže

kladenští dokáží ještě odpovědět. V 60. minutě dává vítěznou

branku Kruliš a Kladno vyhrává 3:2. Do Zlína se jede za stavu 1:1 v sérii.

Tentokrát už je vyprodáno. Diváci se ještě ani nestačili usadit. Rozhodčí

vhazuje úvodní buly. Štraub ho vyhrává, popojede s pukem na modrou

a nahazuje jej na mantinel. Puk se odráží před kladenskou branku, kam

najíždí domácí střelec a pohotově skóruje. Góóól! A hlasatel potom

oznamuje: „Čas 0:07, první gól domácích střílí hráč číslo  dvacetpět Pavel

Janků!“

Kladno potom ještě zabojuje, ale když přidává Zlín další branky, už to

připomíná první zápas na Kladně. Konečné skóre je 8:3 pro „Ševce“. Diváci

jsou nadšení z báječné hry i z vysoké výhry. Ale ještě je potřeba udělat

jeden krok.

Zápas číslo čtyři. Nedá se říct, že by Zlín hrál špatně, ale vždycky dostane

branku a musí dotahovat. Ve třetí třetině vyrovnává na 3:3 Jurík.

V prodloužení gól nepadne a tak se jedou nájezdy. Užuž to vypadá, že

vyhraje Zlín. Před čtvrtým nájezdem Kladna vedou domácí 2:0. Rozjíždí se

František Kaberle a musí dát. Diváci jsou už připraveni slavit postup. Jenže

Kaberle všechny zmrazí. Dává gól a jede se dál. Rozhodující branku potom

dává Patera drzou kličkou á la Forsberg. 4:3 a rozhodne se na Kladně.

Celá série stojí velké množství sil. Úvod pátého zápasu je hodně opatrný.

Na první gól Zlína dokáží domácí rychle odpovědět. V 19. minutě dostává

krásnou přihrávku Čajánek a střílí gól. A jak se později ukázalo, gól vítězný.

Jsou to kladenští, kdo začíná „šlapat vodu“. Přestože mají snahu

s výsledkem něco dělat, už jim to nejde. Zlín dohrává utkání s přehledem.

Vítězí 5:1 a je ve finále!!!

Soupeřem bude Vsetín, který porazil Č.Budějovice 3:0 na zápasy. Když se

na to teď dívám s odstupem, říkám si: „Kdyby tak tenkrát „Ševci“ před finále

sehráli alespoň o jeden zápas míň a vydržela jim forma…. !“

Ovšem v prvním finálovém zápase je to ještě dobré. Začíná se ve Vsetíně.

A Zlín šokuje domácí fanoušky. V 9. minutě vede 3:0 !! Ve druhé třetině

potom sází další tři branky. V poslední třetině vsetínští snižují na 3:6

a později tvrdí, že to byl rozhodující moment finále. Ale to mi připadá jako

úplná hloupost.

Důležitější byl druhý zápas ve Vsetíně. Opatrné utkání a Vsetín rozhodně

v žádné euforii nehrál. Dlouho bylo skóre 1:1. Mimořádnou příležitost měl

ve druhé třetině Petr Kaňkovský, který naskakoval z trestné lavice. Dostal

puk do jízdy a řítil se sám na Čechmánka. Gól z toho ovšem nebyl

a připadalo mi, že zlínští to potom Petrovi hodně vyčítali. Rozhodující gól dal

nakonec Vsetín, když skóroval Jenáček. Tak tedy 2:1 pro Vsetín, 1:1 v sérii.

A hraje se ve Zlíně. Před zápasem je připravena šou. Samozvaný valašský

král Bolek Polívka se spouští na lanové sedačce se stropu stadiónu a zdraví

obě mužstva. Potom uvádí na led zpěvačku Šulákovou, která málem

uklouzne na koberci položeném na ledě. Zpívá se státní hymna. Šuláková

si potom domácí diváky opravdu nenakloní, když do mikrofonu prohlásí:

„Fandím Vsetínu!“. Zápas začíná. Stadión je sice beznadějně vyprodaný, ale

dnes je nějaký „mrtvý“. Povzbuzuje se opravdu málo. Co to znamenat?

Prý většinu lístků dostali sponzoři a na fanoušky se v mnoha případech

nedostalo. Škoda. K dovršení smůly Zlín dostává první branku. Když ještě

v úvodní třetině Mira Okál vyrovnává, začínáme doufat. To však ještě

netušíme, že to bude poslední „normální“ branka, kterou „Ševci“ ve finále

dají. Potom se hraje dlouho opatrně. Až na konci druhé třetiny se k puku

dostává Sršeň a v kleče mezi Romanem Kaňkovským a Krajíčkem

došťouchne puk do Kamešovy branky. Takový hloupý gól! Ve třetí třetině se

Zlín pouští do útoku, jenže Vlach přihrává do mezery v obraně Tomkovi a je

to 1:3. „Ševci“ se pořád ještě nevzdávají a tlačí se před branku. Tři minuty

před koncem sráží Štraub Čechmánka a Roman Meluzín skóruje do odkryté

klece. Rozhodčí kupodivu gól uznává. Zlín se dostává do pásma a zkouší

power – play. Čajánek však prohrává buly a Barus posílá puk do prázdné 

branky – 2:4. Vypadá to, že kapitán Štraub přetáhne Čajánka hokejkou.

Ale naštvaní jsou všichni. Titul se hodně vzdálil.

Ve druhém zápase na zlínském ledě panuje úplně jiná atmosféra než v tom

prvním. Vlají žlutomodré vlajky a diváci povzbuzují ostošest. Konečně je

tady zase ten pověstný kotel. Ale ze strany „Ševců“ je to už trochu křeč.

Snaha velká, ale už to zkrátka nejde. A navíc první gól zase dává Vsetín.

Moc parádní zápas to zrovna není. Vzrušení přichází v polovině třetí třetiny.

Gureň na modré dostává puk do ofsajdu. Nahazuje ho na branku,

ale prakticky všichni přestávají hrát, protože očekávají přerušení hry.

Rozhodčí však nepíská. První se vzpamatovává Štraub a posílá puk do

branky. Rozhodčí signalizuje gól. Radost diváků je rozpačitá, nejsou si touto

brankou jistí. Vsetín mohutně protestuje a dobrých deset minut se nehraje.

Gól však platí, a je to 1:1. Do konce 60. minuty už se toho moc nestane

a všichni s napětím čekají na prodloužení.

A v něm přichází gól, který vešel do dějin jako „story o kaluži vody, v níž

se zastavil puk“. Ale myslím, že to bylo prozaičtější. Že zkrátka Kowalczyk

i Kameš zaspali a Vlach toho chytře využil.

Je rozhodnuto, Vsetín je mistrem! Jejich fanouškům to pomalu dochází

a začínají bouřit, zatímco ti zlínští jsou pořád jako opaření. Nemůžou

pochopit, jak tohle finále, které se pro ně tak nadějně vyvíjelo, mohli „Ševci“

prohrát. Vždyť titul byl tak blízko!

Pak se pomalu probouzejí a na stadiónu splývají dvě skandování: „Vsetín,

Vsetín!“ a „Ševci, ševci!“. Předávají se poháry. Rosťa Vlach se raduje s tím

pro mistra ligy, ale nemá na sobě žlutomodrý dres, jak jsme byli dlouhá léta

zvyklí, ale ten konkurenční žlutozelený. Josef  Štraub přebírá menší pohár.

Řadí se za ním ostatní hráči, všichni teď objíždějí kluziště a zdraví diváky.

Někteří mají slzy na krajíčku, ale všichni děkují „Ševcům“ za báječnou

sezónu. Díky, hoši!

Možná se ještě sluší připomenout sestavu, která tento úspěch v play – off

vybojovala: Kameš – Gureň, Maškarinec – R. Kaňkovský, Krajíček –

Kowalczyk, Tesařík – Hučko -  Janků, Štraub, Meluzín – Němčický,

P.Kaňkovský, Mejzlík – M. Okál, Čajánek, Jurík – Kotásek, Hub, Sedlák.

Trenéři Vůjtek a Čech.

Jaroslav Kameš byl i přes některé chybičky velkou oporou. Obránci byli

vyrovnaní, nikdo zvlášť nevyčníval ( a to bylo většinou dobře). Pavel Janků

se stal nejlepším střelcem celé soutěže, když dal dohromady 37 gólů.

Produktivní byl také Petr Kaňkovský – 47b. (21+26), i když v play – off

postupně ztrácel důvěru. Naprosto excelentní sezónu odehrál první útok,

jehož forma gradovala v play – off. Janků 67 b. (37+30), Štraub 53 b.

(17+36), Meluzín 59 b. (24+25). Výborně si vedla také dvojice

M.Okál – Čajánek. Letošního úspěchu však dosáhl především tým!

 

Výsledky 1994/95

 

Tabulka 1994/95

 

Kanadské bodování 1994/95

 

Kanadské bodování 1994/95 (Play-off)

 

Play-off 95´

 

 

 

 

 

 

Komentáře

Přidat komentář
Kontrolní kód Přehrát audio kód

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář