Jdi na obsah Jdi na menu
 


Ševci 1996-97

AC ZPS ZLÍN

 

VEDENÍ KLUBU

Prezident: Josef Ondík, od 1. 1. 97: Radomír Zbožínek, členové

představenstva: Milan Maděryč, Ondrej Gattnár, Bohumil Kožela, ředitel:

Karel Jankovič, sport. manažer: Ladislav Maršík, sekretář: Josef Kožela,

marketing manažer: Miroslav Michalovský, vedoucí ZS: Petr Šivic

 

REALIZAČNÍ TÝM

Vedoucí mužstva: Josef Kožela, lékaři: Jiří Gatěk, František Zálešák,

Miroslav Adámek, masér: Lubomír Pálka, kustod: Miloslav Sedlák

 

TRENÉŘI

Horst Valášek, Jiří Vodák, po odvolání H.Valáška (zač. prosince)  Eduard

Novák, Jiří Vodák

 

HRÁČI

Před sezónou odešli:

Patrik Hučko (Třinec), Josef Štraub (Třinec), Jaroslav Hub (Jihlava),

Miroslav Javín (Jihlava), Tomáš Krásný (Litvínov), Marek Tichý (Opava),

Martin Hlavačka (Dubnica), Pavel Maláč (Liberec), Miloslav Gureň

(Fredericton Canadiens – AHL), Zdeněk Okál (Kometa Brno)

 

V průběhu sezóny:

Vadim Podrezov (Plzeň), Martin Kotásek (Vítkovice), Zbyněk Mařák

(Opava),

 

Před sezónou přišli:

Petr Kuběna (J.Hradec), Petr Kuchyňa (Sparta), Pavel Rajnoha (Jihlava),

Vadim Podrezov (Magnitogorsk), Aleš Zima (Vsetín), Zbyněk Mařák

(Vsetín), Aleš Polcar (Vsetín), Martin Kotásek (z host. v Kometě Brno),

Martin Špaňhel (Lethbridge, Moose Jaw – WHL)

 

V průběhu sezóny:

Drahomír Kadlec (Kaufbeuren – Něm.), David Musial (Olomouc),

 

 

SOUPISKA

Brankáři: Jaroslav Kameš, Petr Kuběna, Robert Hamrla

 

Obránci: Radim Tesařík, Pavel Kowalczyk, Stanislav Medřík, Petr Kuchyňa,

Pavel Rajnoha, Jan Krajíček, Drahomír Kadlec, Jiří Marušák, Vadim

Podrezov, Pavel Mojžíš

 

Útočníci: Aleš Zima, Pavel Janků, Roman Meluzín, Petr Čajánek, Aleš

Polcar, Tomáš Němčický, Petr Leška ml., Miroslav Okál, Zbyněk Mařák,

David Bruk, Zdeněk Sedlák, Martin Špaňhel, Martin Kotásek, Petr Mokrejš,

Martin Ambruz, Pavel Selingr, David Musial

 

 

V této sezóně se konečně ustálil model ligové soutěže. Mužstva hrála každé

s každým čtyřikrát (52 kol) a osm nejlepších postupovalo do play – off.

Zlín čekaly velké změny. Jeho vedení se zřejmě zhlédlo ve vsetínských

úspěších a tak se je snažilo „naroubovat“ do Zlína. Angažovalo trenéra

Valáška a trojici jeho loňských svěřenců.

Opravdu málokdy to u nás funguje tak, že hráči loňského rivala budou přijati

s nadšením. Podobnou záležitost spíše provází značné rozpaky. A to se

bohužel potvrdilo.Navíc byl od týmu „odejít“ kapitán Štraub, který zamířil

do Třince. Spolu s ním putoval obránce Hučko. Miloslav Gureň odešel

do zámoří, kde se snažil prosadit na farmě Montrealu. Brankář Maláč získal

angažmá v Liberci, kde se stal velkou oporou. Ve Zlíně skončili dva

dlouholetí hráči. Někdejší velký talent Jaroslav Hub, kterému se v poslední

době příliš nedařilo zamířil hledat ztracenou formu do Jihlavy, a zraněními

sužovaný Zdeněk Okál odešel do Brna.

Zmiňovanou trojkou, která přišla spolu s Valáškem ze Vsetína byli útočníci

Mařák, Polcar a Zima. Do obrany přišel ze Sparty Petr Kuchyňa a prosadit

se snažil také Rus Podrezov. Z juniorské soutěže v zámoří se vrátil domácí

talent Martin Špaňhel.

Nedá se říct, že by „Ševci“ hráli vyloženě špatně. Hráči byli ve Zlíně dobří

a díky jejich individuálním schopnostem se dařilo vyhrávat zápasy. Jenže

když šlo do tuhého a měla se ukázat síla týmu, najednou to nefungovalo.

Teď některé zajímavé výsledky. Zlín doma s přehledem porazil Jihlavu 5:0,

Vítkovice 3:1, Třinec 3:1. Na ledě nováčka Opavy však prohrál 0:6!

Opět neuspěl doma se Vsetínem – 3:4. V Č.Budějovicích 0:7.

Potom doma s Litvínovem (za který nastoupil Šlégr čekající na smlouvu

v NHL) rekordní výhra 11:2.

Potom začalo přibývat proher (ovšem žádná katastrofa to nebyla) a vedení,

ještě dříve než odstoupilo, odvolalo trenéra Valáška. S ním odešel také

Zbyněk Mařák, který si nevedl špatně, ale mužstvo ho zřejmě nepřijalo.

Na střídačku byl povolán Eduard Novák, který se tak po necelých pěti letech

vrátil do Zlína. Posilou do obrany se měl stát loňský reprezentant a mistr

světa z Vídně Drahomír Kadlec, který přišel z Německa.

Výsledky „ Ševců“ se však příliš nezlepšily. Pořád se pohybovali kolem

„klíčového“ osmého místa. Horko – těžko ho vybojovali, jenže potom prohráli

na Spartě 5:9 a doma se Vsetínem 1:6. Nato vyhráli na Kladně 6:2

a v Pardubicích 7:4 a zase to vypadalo nadějně…A tak to šlo až do konce

sezóny. Rozhodující zápasy přišly zřejmě mezi 43. – 45. kolem. Zlín hrál

doma se Slavií a vůbec se mu nedařilo střelecky. Rozhodující gól hostů dal

Vladimír Růžička, který málo vídanou střelou přímo z buly (!) překonal

Kameše. Slavia vyhrála 3:0 a „přeskočila“ v tabulce Zlín. Ten potom vyhrál

v Jihlavě 3:2 a další, tentokrát televizní zápas hrál ve Vítkovicích.

Nakonec to byl jeden z nejdramatičtějších zápasů sezóny. „Ševci“ si vedli

dobře a většinu zápasu domácí přehrávali. Jenže znovu nedávali branky,

takže prohráli 1:2. O vypjatosti zápasu svědčí vyloučení jinak jednoho

z nejslušnějších hráčů Meluzína na deset minut za protesty. „Zvědavý“

televizní reportér Šumbera se po zápase ptal trenéra Nováka: „Víte co mu

(rozhodčímu) řek´ Roman Meluzín?“ A Novák odpověděl: „Že je šulín“…

Zápas „poslední naděje“ na play – off hrál Zlín v 50. kole proti Spartě.

Přes veškerou snahu prohrál 2:4 a bylo jasné, že play – off bude bez něj.

V tabulce obsadil nakonec 10. místo a na osmou Slavii mu chyběly pouhé

dva body…

Problémem této sezóny bylo také zranění gólmana Kameše, který sice

odchytal většinu zápasů, ale někdy nastupoval ještě ne zcela fit. Šanci tak

dostávali mladíci Kuběna a Hamrla.

V obraně nepůsobil dobrým dojmem Tesařík, který už se chystal do Vsetína

a hrál vyloženě „na svoje triko“. Spousta gólů padla po jeho chybách nebo

vyloučeních. Solidně si vedli Kowalczyk a Medřík. Petru Kuchyňovi se moc

nevedlo a vyloženým propadákem bylo angažmá Drahomíra Kadlece, který

se skutečně oporou nestal.

V útoku jasně kralovala nově sestavená „lajna“ Janků – Zima – Meluzín.

Aleš Zima v této sezóně dosáhl ve své kariéře mimořádných výsledků,

kterým už se později ani nepřiblížil. Celkem zaznamenal 56 bodů (22+34) !

Pavel Janků se po loňském trápení znova rozstřílel - 46b. (27+19), a oba

výborně doplnil Roman Meluzín 46b. (15+31). Na pozici „lídra“ zlínského

týmu už se pomalu začínal tlačit Petr Čajánek – 39b. (9+30). Aleš Polcar

si na ledě nevedl špatně, otázkou je jak mu seděla role kapitána. Davidu

Brukovi druhá sezóna ve Zlíně nevyšla, podstatnou část jí promarodil.

Sezóna byla hodnocena jako neúspěšná, ale myslím, že zas tak hrozný

propadák to nebyl. Ovšem na to jsme si vzpomněli až o rok později…

 

Výsledky 1996/97

 

Tabulka 1996/97

 

Kanadské bodování 1996/97

 

 

 

 

 

Komentáře

Přidat komentář
Kontrolní kód Přehrát audio kód

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář