Ševci 2001-02
HC CONTINENTAL ZLÍN
VEDENÍ KLUBU
Prezident: Radomír Zbožínek, členové představenstva: Milan Maděryč,
Roman Hančík, Zdeněk Venera, Roman Stiksa, generální manažer:
Bohumil Kožela, sport. manažer: Horst Valášek, výkonný ředitel: Miroslav
Michalovský, manažer: Karel Jankovič, ředitel ZS: Petr Šivic
REALIZAČNÍ TÝM
Vedoucí mužstva: Josef Kožela, lékaři: Jiří Gatěk, František Zálešák,
Miroslav Adámek, masér: Lubomír Pálka, kustod: Miloslav Sedlák
TRENÉŘI
Zdeněk Venera, Stanislav Přikryl
HRÁČI
Před sezónou odešli:
Richard Hrazdíra (Rosice), Patrik Luža (Rosice), Tomáš Žižka (Manchester
Monarchs - AHL), Boris Žabka (AIK Stockholm), Petr Vala (Havířov),
Miroslav Barus (Rosice), Pavel Zdráhal (zpět do Havířova), Michal Šafařík
(Vsetín)
V průběhu sezóny:
Vladimír Hudáček (Č.Budějovice), Patrik Hučko (Č.Budějovice), Karol
Bartánus (Havířov, Zvolen), Dušan Bařica (Havířov), Peter Bohunický
(Šumperk, Brno)
Před sezónou přišli:
Petr Tuček (Geretsried - Něm.), Patrik Hučko (IFK Helsinki), Marek Posmyk
(Tampa Bay Lightning), Pavel Mojžíš (Havířov), Libor Pivko (Havířov), Karol
Bartánus (Trenčín), Peter Bohunický (K.Vary),
V průběhu sezóny:
Michal Mařík (Č.Budějovice), Pavel Zubíček (Č.Budějovice), Petr Mokrejš
(Jihlava), Dušan Bařica (Šumperk), Martin Čech st. (Ytong Brno), Tomáš
Karný (Prostějov),
SOUPISKA
Brankáři: Vladimír Hudáček, Petr Tuček, Michal Mařík
Obránci: Martin Hamrlík, Jiří Marušák, Marek Posmyk, Miroslav Blaťák,
Pavel Zubíček, Pavel Mojžíš, Patrik Hučko, Rostislav Malena, Ján Homer,
Radek Šimeček
Útočníci: Petr Leška ml., Petr Čajánek, Jaroslav Balaštík, Miroslav Okál,
RadovanSomík, Libor Pivko, Martin Jenáček, Milan Ministr, Ivan Rachůnek,
Martin Ambruz, Petr Mokrejš, Karol Bartánus, Martin Záhorovský, Václav
Kos, Dušan Bařica, Aleš Zacha, Martin Čech st., Tomáš Karný, Filip Čech,
Peter Bohunický
Před sezónou se „Ševci“ rozloučili s trenérem Stavjaňou, který odešel
trénovat do Třince. Hlavním koučem se stal Zdeněk Venera, asistentem
Stanislav Přikryl. Zlínu se podařilo udržet většinu opor a tým ještě trochu
„vyšperkovat.“ Svou zlínskou kapitolu uzavřel Richard Hrazdíra, který
za „Ševce odchytal spoustu zápasů. Ten první už před patnácti lety. Ovšem
nejvíce se mu dařilo v posledních dvou sezónách, kdy spolehlivě zaskakoval
za Hudáčka.Zkusit štěstí do zámoří odešel Tomáš Žižka. Petr Vala, kterému
se po výborné první sezóně příliš nevedlo, zamířil do Havířova.
Opačným směrem putoval juniorský mistr světa Libor Pivko a také Pavel
Mojžíš, který se do Zlína vrátil po roce. Ze zahraničního angažmá přišel
do Zlína také Patrik Hučko. Další posilou do obrany byl jihlavský Marek
Posmyk, který hrál ještě loni v zámoří. Post brankářské dvojky zaujal Petr
Tuček, který se pro změnu vrátil z Německa.
A posledním „úlovkem“ se stal Slovák Bartanus. Ale ten nakonec odehrál
jenom pár zápasů a nejvíc upoutal číslem 56 na dresu…
Před sezónou se Zlínu povedlo dát dohromady tři útoky, které ve stejném
složení vydržely prakticky až do konce sezóny. Udivovaly svou sehraností
a spoustu gólů dávaly v přesilovkách. Nastupovali takto: Okál – Čajánek –
Somík, Balaštík – Leška – Pivko a Rachůnek – Ministr – Jenáček.
Start do sezóny byl výtečný (už se to stalo téměř tradicí). Z prvních osmi
zápasů „Ševci“ ani jednou neprohráli. Porazili doma i Vsetín (6:3), ale to už
ani zdaleka nebyl ten loňský soupeř, protože byl ve finančních problémech
a rozprodal většinu svých opor.
Také se stalo tradicí, že Zlín hrál na špici tabulky, tentokrát spolu se Spartou
a Pardubicemi. A právě s těmito dvěma soupeři „Ševci“ doma prohráli.
S Pardubicemi 2:6, se Spartou 3:7. V Pardubicích však dokázali vyhrát 3:1.
A tady jsou další zajímavé výsledky: K.Vary 8:0, v Havířově 9:4, ve Vsetíně
7:1. Dobře se zlínští předvedli v televizním zápase na Slavii, kde vyhráli 3:0.
Poté potřetí prorazili Vsetín, tentokrát doma 7:2. Všechno vypadalo dobře.
Jenže tradicí se také stalo, že po vánocích přichází krize. Tentokrát to bylo
šest proher po sobě, z nichž zvláště dvě domácí, s K.Vary 3:4 a s Kladnem
2:4 byly opravdu „škaredé“.
Někdy v té době se zlínské vedení chystalo podepsat novou smlouvu
s Vladimírem Hudáčkem. Nakonec však od ní „ucuklo“ a poslalo
překvapeného gólmana spolu s obráncem Hučkem do Českých Budějovic.
Místo nich přišli do Zlína brankář Mařík a obránce Zubíček.
Byly z toho docela rozpaky. Skoro to vypadalo, jako by zlínští na play – off
rezignovali. Bez kvalitního gólmana to zkrátka nejde. Ale Michal Mařík se
snažil, nakonec si místo „jedničky“ vybojoval a dokázal „Ševce“ podržet.
Ti sice potom herně nijak zvlášť neoslňovali, ale poctivými výkony se znovu
na špici vrátili. V předposledním kole hostili zlínští Spartu. Vyhráli 4:2
a vypadalo to, že se forma vrací. Zajímavostí byla první ligová branka (a
velice efektní) Martina Záhorovského. V posledním kole vyhráli „Ševci“
v Pardubicích 6:4. Touto výhrou svého soupeře „přeskočili“ v tabulce
a obsadili po roční pauze zase výborné 2. místo.
Před play – off to vypadalo nadějně!
Zlín začíná doma a jeho soupeřem je Znojmo, kde vyniká především
slovenská dvojka Pucher – Uram. Zlínu chybí zranění Okál a Pivko.
V brance nastupuje Mařík. Zápas je hodně urputný. Naštěstí „Ševci“ dokáží
dát vždy v rozhodujících momentech branku. V závěru pečetí Čajánek výhru
3:1. Konečně! Vždyť kdy vlastně zlínští v play-off doma naposledy vyhráli?
Už je to opravdu hodně dávno – v roce 99´ nad Třincem. Jenže hladce to
nepůjde. Navíc se v prvním zápase zranil Milan Ministr a už si do konce
sezóny nezahraje! Později ho nahrazuje Martin Čech a docela se mu daří.
V zápase č. 2 se však nedaří Zlínu. Tedy hlavně střelecky. Hra je stejná jako
včera, jenže „Ševci“ ne a ne dát branku. Když se to konečně podaří
Balaštíkovi, běží už šedesátá minuta. Jenže Znojmo předtím už skórovalo
dvakrát! Zlínu také hodně uškodilo vyloučení Somíka do konce zápasu.
Po jeho souboji u mantinelu odjel znojemský hráč s krvavým zraněním.
A rozhodčí poslal Somíka do kabin. Vypadalo to na zákaz startu v několika
zápasech. Naštěstí televizní záznam ukáže, že se rozhodčí mýlil
a znojemský hráč se zranil vlastní hokejkou. Zlín prohrává 1:2 a do Znojma
jede za stavu 1:1 na zápasy.
V prvním zápase ve Znojmě už nastupuje Libor Pivko a v první třetině střílí
branku. Jenže „Ševci“ v této části hry inkasují čtyřikrát! Ještě zabojují, sníží
až na rozdíl jednoho gólu, ale minutu před koncem Pucher rozhoduje
o výhře Znojma 6:4.
Druhé utkání vypadá nadějněji. Je to velký zápas Rado Somíka. Ve druhé
části hry skóruje hned třikrát! Zlín vede 3:2. Poslední třetina mu však hrubě
nevyjde. Znojmo ji vyhrává 3:0. Vítěznou branku dává Barus, který si loni
v dresu Zlína „ani neťukl“. Ale tak už to někdy chodí. Znojmo vítězí 5:3 a na
ledě „Ševců“ bude mít „mečbol“!
Ve Zlíně je stadión překvapivě plný. Přišli se diváci rozloučit, nebo ještě věří
v postup? Na led se vrací Mira Okál a jeho návrat se později stane
legendou. „Ševci“ se dneska hokejem vyloženě baví. Lehce bruslí a dávají
branky jako by to bylo něco úplně samozřejmého. Ve 14. minutě proměňuje
sólo Libor Pivko a zvyšuje už na 3:0. Vypadá to, že je rozhodnuto. To byl ale
fofr! Zlín vítězí nakonec 6:2. Diváci jásají a skandují: „Ještě to zkusíme“.
Zápas ve Znojmě v televizi nebyl, ale podle všeho byli zlínští „v laufu“ ještě
z předchozího zápasu. Dávali gól za gólem a vedli už 5:0! Znojmo dokázalo
ještě trochu zkorigovat, ale o vítězi už bylo rozhodnuto. Zlín vyhrál 5:2
a srovnal sérii na 3:3 na zápasy!
Tak se tedy zimní stadión Luďka Čajky znovu plní. Snažíme se bránit tomu,
abychom si mysleli, že „Ševci“ přece po dvou jasných výhrách musí Znojmo
„převálcovat“. Kdo si to myslel, je brzy vyveden z omylu. Znojmo se opravdu
nevzdává. Zápas se rozjíždí pomaleji, ale postupně se dostává do obrátek.
Stejně jako diváci. První gól totiž dává Znojmo. V osmé minutě skóruje
z nenápadné akce Plch. Ve 13. minutě přichází velká šance pro Zlín.
Přesilovka 5:3. Že by rozhodčí (už pískají dva hlavní) byli tentokrát při
nás? Zlín výhodou nepohrdne a Jenáček vyrovnává na 1:1. Stadión jásá.
A minutu před koncem k tomu má další důvod. Gólmana Svobodu
překvapuje Martin Čech – 2:1! To však ještě není v první třetině všechno.
Na trestnou lavici odchází Somík a také Znojmo přesilovku umí. Pucher -
2:2.Na začátku druhé části hry hraje Zlín dvě přesilovky za sebou, ovšem
bez úspěchu. A pak se diváci dostávají do varu. Rozhodčí totiž vylučují
krátce po sobě tři hráče Zlína! Na trestné lavici tak sedí Blaťák, Marušák
a Čajánek. Stadión bouří a na led létají odpadky. Zdá se nemožné, aby
Znojmo tuto výhodu předlouhé přesilovky nevyužilo. Dlouho to netrvá. Znova
je to Pucher a Znojmo vede 3:2! „Je to v pr… !“ slyším za sebou. Naštěstí
zbytek přesilovky Znojmo nevyužije. A „Ševci“nás dlouho trápit nenechají.
Konečně se prosazuje Leškova řada. Na konci akce je Libor Pivko –
vyrovnáno 3:3! Ufff, to si všichni oddechli. Syčí to jako když se upouští pára
z „papiňáku“. Potom ještě rozhodčí vyloučí dva znojemské (trocha
kompenzace), ale gól už z toho není. Po dvou nesmírně hektických třetinách
je už třetí klidnější. Obě mužstva nechtějí udělat chybu a také sil už není
nazbyt. Po šedesáti minutách je to 3:3. Rozhodne prodloužení. Po šesti
zápasech velkého boje může rozhodnout jediná chybička, náhoda, štěstí.
Zdá se, že výhru by si zasloužila obě mužstva. Tak to ovšem ve sportu
nefunguje.
Prodloužení začíná. Většinou se hraje opatrně a zřejmě na to znojemští
spoléhali. Leškův útok je ovšem překvapuje náhlým výpadem. Pivkovu střelu
vyráží Svoboda před sebe.Tam se objevuje Petr Leška. Už má puk na
hokejce a míří do odkryté branky. Góóóóól! Šťastný střelec míří k mantinelu
a ostatní hráči za ním. Na stadiónu zhasínají světla, takže už nevidíme, co
se na ledě děje. Ale radost je obrovská. Určitě to stálo spoustu sil a kdoví jak
to půjde dál. Ale tenhle zápas rozhodně stál za to!
V semifinále čekají Vítkovice, které vyřadily Plzeň a na jejichž střídačce
šéfuje starý známý a „milý“ kouč Hadamczik. Začíná se ve Zlíně, divácká
kulisa je slušná. Ale nevím čím to je, zda tím, že jsme ještě „namlsaní“
předchozími zápasy, ale tento zápas mi připadá nějaký jalový až nudný. A to
si „Ševci“ vedou dobře, aspoň co se týká skóre. Po první třetině vedou 2:0,
nakonec vyhrají 4:1. I radost diváků je nějaká střídmá.
Další zápas se hraje ve Vítkovicích a tady už to vypadá, že zlínským
opravdu docházejí síly. V 16. minutě vedou domácí 4:0! A zápas už se
vlastně jenom dohrává. Vítkovice vítězí 5:1.
Ve Zlíně se „Ševci“ ještě jednou „zmátoří“ a odehrají dobrý zápas. Také
diváci se probouzejí a ženou své oblíbence do útoku. V 10. minutě se
prosadí Mira Blaťák a krásnou střelou zajistí domácím vedení. Ti ho potom
dlouho hájí a vypadá to, že celkem s přehledem. Až přijde 45. minuta
a Seman z přesilovky vyrovnává na 1:1. Potom má velkou šance Martin
Čech, ale jeho střela končí na tyčce. A Martin se do „dějin“ tohoto zápasu
zapíše ještě jednou. U zlínské střídačky ho bodyčekem „nabere“ obránce
Výtisk. „Lehká váha“ Čech se vznese do vzduchu, přetočí se hlavou dolů
a nakonec dopadá na nohy na domácí střídačku. Poněkud neobvyklé
střídání! Nakonec v tomto zápase platí „nedáš-dostaneš“. Tři minuty před
koncem rozhoduje utkání z nenápadné akce vítkovický Ivan Padělek. Zlín už
se k žádnému velkému náporu nedostane. „Ševci“ prohrávají 1:2. Tentokrát
už tomu, že by se série ještě vrátila do Zlína věří opravdu jenom hrstka
optimistů.
A ve Vítkovicích série opravdu spěje k závěru. První třetina ještě skončí bez
branek. Ale ve druhé už to na „Ševce“ padne definitivně. Dostávají tři góly,
z toho ten druhý z přesilovky 5:3. Jenom nechápu, proč Hadamczik ještě za
tohoto stavu hráče tak přehnaně hecuje. Je z toho spousta úplně zbytečných
šarvátek a vyloženě „škaredý“ zápas. Ale o výhře Vítkovic už není pochyb.
Konečné skóre je 5:2. Vítkovice si zahrají finále se Spartou. Zlín je vyřazen.
Hojivou náplastí jsou pro „Ševce“ bronzové medaile, které si za náročnou
sezónu zasloužili a doslova vybojovali.
Nemůžu se ale zbavit dojmu, že na rozdíl od hráčů se moc nevyznamenalo
vedení. Celou sezónu totiž doslova odtáhly tři pětky a hráči, které mohl Zlín
vyzkoušet, jenom paběrkovali. Do play-off tak Zlín nastoupil s uzoučkým
kádrem a když přišla navíc ještě zranění, tak musely síly zákonitě chybět.
Nebo že by vedení už jenom čekalo na nového sponzora?
Ale radši něco o hráčích. Michal Mařík byl příjemným překvapením a svou
roli velice dobře zvládl. V obraně kralovali tradiční borci, tentokrát oba velice
produktivní. Hamrlík získal 36 bodů (7+29), Marušák 34 bodů (10+24).
Zajímavou postavou byl Marek Posmyk. Jednak díky tvrdé střele, kterou se
hodně prosazoval v přesilovkách. A také díky několika rvačkám, jimiž získal
popularitu u diváků. Ovšem 147 trestných minut bylo docela dost. Velké
zlepšení zaznamenal Miroslav Blaťák, který si v play-off počínal jako
zkušený mazák. Také Pavel Zubíček si vedl dobře.
Kanadské bodování nejen Zlína, ale celé extraligy vyhrál Petr Leška s 68
body (28+40) a hned za ním se umístil Petr Čajánek - 64 body (20+44). Pro
oba to byla nejproduktivnější sezóna v kariéře. A produktivní vlastně byla
celá devítka útočníků, kteří odehráli téměř všechny zápasy.
Objevem play-off se stal Martin Čech.
Tak skončila jedna éra zlínského hokeje. Čtyři skvělé sezóny ve kterých
„Ševci“ obsadili v základní části třikrát druhé místo. A v play-off jednou druhé
a jednou třetí místo. Povedlo se dát dohromady výborný tým, který určitě
měl i na to, aby získal mistrovský titul. Škoda, že to ani jednou nevyšlo.
Největší opory odchází, mění se sponzor. Už nebudou Berani ale Medvědi.
„Ševci“ už neobléknou „hvězdičkové“ dresy. Začíná nová kapitola. Je mi
trochu smutno. Vždycky budu rád vzpomínat na tým Zlína z let 1998-2002,
který odehrál tolik krásných zápasů a připravil nám spoustu báječných
zážitků!
Kanadské bodování 2001/02 (Play-off)
